Než společnosti Microsoft a Intel ovládly díky své společné platformě trh s počítači, sloužil koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let minulého století v malých podnicích operační systém CP/M (https://cs.wikipedia.org/wiki/CP/M). Stal jasným průmyslovým standardem, přesto se nakonec neprosadil.

Zrod CP/M

CP/M byl textový operační systém vytvořený v roce 1974 americkým programátorem Garym Kildallem ze společnosti Digital Research. Jeho zkratka původně vycházela z „Control Program/Monitor“, ale později došlo ke změně na uživatelsky příjemnější označení „Control Program for Microcomputers“.

Tento jednouživatelský a jednoúlohový operační systém pro mikropočítače s osmibitovými mikroprocesory Intel 8080/85 byl vyvinut po vzoru počítače Altair. Hodně tomu napomohlo i uvedení procesoru Z80 firmy Zilog na trh. Spolu udělaly revoluci a měly zásluhu na rapidním poklesu cen mikropočítačů v polovině 70. let.

MS-DOS se inspiroval u CP/M

V roce 1980 společnost Microsoft vydala svůj vůbec první hardwarový produkt modul Z-80 SoftCard. Jeho připojením do počítače Apple II bylo možné spouštět aplikace určené pro operační systém CP/M. Jeho sláva tedy stoupala, což zaznamenala i společnosti IBM. Při vývoji osobního počítače (IBM PC 5150) měl být využíván právě operační systém CP/M, ale společnosti Digital Research se nelíbily navrhované podmínky dohody licencování.

Proto se IBM obrátilo na společnost Microsoft, která jí licencovala produkt s názvem 86-DOS firmy Seattle Computer Products (SCP). Díky tomu se v srpnu 1981 z 86-DOS stal operační systém IBM PC-DOS a firma jej začala dodávat s počítačem IBM. Později Microsoft 86-DOS od SCP koupil, a to za 50 000 USD. Následně byl systém přejmenován na MS-DOS.

MS-DOS přitom nebylo nic jiného než klon systému CP/M s názvem 86-DOS. Jeho tvůrce Tim Paterson (který pro SCP pracoval) se inspiroval u CP/M, když si vypůjčil jeho architekturu a povahu příkazového řádku.

Promarněná příležitost

To, co společnost IBM udělala, se pochopitelně Garymu Kildallovi nelíbilo, a tak se snažil bránit. Tehdy byly vlastně vůbec poprvé položeny základy konceptu ochrany autorských práv. Nicméně Gary Kildall s IBM uzavřel pouze dohodu o dodávání OS CP/M-86 jako volitelné součásti počítačů IBM. V té době ovšem už byl PC-DOS s IBM dodáván jako výchozí systém a stál mnohem méně než CP/M-86 (cca 40 USD vs. 240 USD).

Promarněná příležitost – licencovat CP/M společnosti IBM – je často označována za jednu z velkých tragédií v historii výpočetní techniky. Gary Kildall se totiž údajně mohl stát miliardářem, podobně jako Bill Gates, kdyby se s IBM dohodl.

Proč nakonec vyhrál MS-DOS

Když Microsoft v roce 1981 uzavřel dohodu s IBM o operačním systému, vyjednal si i to, že IBM umožňuje nejen licencovat PC-DOS, ale také tento systém prodávat pod svou značkou (MS-DOS) jiným tvůrcům PC jako generický operační systém.

Brzy po startu prodejů PC od IBM začaly společnosti jako Compaq a Eagle Computer prodávat podobné stroje jako IBM a licencovaly si právě MS-DOS od společnosti Microsoft. Během několika let zaplnily trh počítačů stovky klonů IBM PC a v roce 1986 se počítače se systémem MS-DOS staly nejoblíbenější platformou osobních počítačů v USA.