HELPDESK
Kybernetická bezpečnost Česka není nikterak valná. Naše republika zaostává za dalšími evropskými zeměmi. A to navzdory tomu, že množství kyberhrozeb neustále roste. Česká republika vykazuje výrazné nedostatky zejména ve srovnání se západními a severními státy v Evropě. Například při autentizaci používá 86,5 % českých firem silná hesla, což sice představuje zhruba čtyři procentní body nad průměrem EU, ale ve Finsku je to téměř 94 %. Biometrickou autentizaci využívá pouze 18 % českých podniků, zatímco unijní průměr činí 13,5 %, avšak v Nizozemsku dosahuje 24 %.
V oblasti šifrování dat a komunikace má Česká republika podíl 32 %, což je zhruba o čtyři body méně než průměr. Za Finskem však zaostává o 30 bodů. Pojistku proti incidentům v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) má pouze 12 % českých firem, což představuje polovinu evropského průměru. V Dánsku je tato míra 71 %.
Pokud se podíváme na výdaje na ICT bezpečnost v přepočtu na HDP na obyvatele, Česko se řadí až na konec druhé desítky evropských států. Přímá korelace mezi výší HDP a investicemi do bezpečnosti samozřejmě neexistuje, ekonomiky s vyšším vývojovým stupněm nicméně dosahují lepších výsledků i v kybernetické bezpečnosti.
S narůstajícím množstvím kyberhrozeb bude stále důležitější, jak jednotlivé ekonomiky dokážou na tyto výzvy reagovat. „Vzhledem k častým diskusím o digitalizaci státního aparátu má Česká republika v oblasti IT bezpečnosti značný prostor pro zlepšení,“ konstatoval ředitel Logicworks Ivan Malík.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni přímo řešil 146 kybernetických bezpečnostních incidentů oproti 157 z roku 2021. Vyplývá to ze zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2022.
Policie však loni evidovala téměř 18 000 trestných činů v kybernetické oblasti, což znamená téměř dvojnásobný nárůst. Podobně stouplo i množství incidentů v kritické infrastruktuře.