1.8. vešel v Česku v platnost Zákon o ochraně oznamovatelů neboli whistleblowing. Termínem whistleblowing označujeme situaci, kdy osoba upozorní na nekalé, neetické nebo nezákonné jednání. Často může jít o korupci, ale také o ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí. Cílem whistleblowingu je zabránit nehodám, škodám na zdraví a životním prostředí nebo zpronevěře veřejných financí apod. Pro společnost má zásadní význam, protože umožňuje odhalování nepoctivého jednání a přispívá k větší transparentnosti, etice a zodpovědnosti ve firemním prostředí. Díky whistleblowingu mohou být odhaleny a řešeny problémy, které by jinak zůstaly skryty, a organizace tak získávají příležitost vyřešit odhalená rizika včas.

Whistleblowing se obecně dělí na dva typy. K internímu whistleblowingu dochází, když někdo podává zprávu uvnitř organizace. Zaměstnavatelé často zavádějí vnitřní oznamovací systémy, aby umožnili zaměstnancům a dalším zainteresovaným osobám ozvat se, pokud se setkají s neetickým jednáním.

K externímu whistleblowingu dojde tehdy, když osoba oznamuje protiprávní jednání veřejně, tedy přímo policii, médiím nebo například na sociálních sítích. Oznamovatelé se obvykle uchylují k této možnosti, pokud:

  • nemají důvěru ve vyšetřovací nebo oznamovací systém zaměstnavatele,
  • již se pokusili interně upozornit na problém, ale bez výsledku,
  • neexistuje v organizaci žádný interní oznamovací systém.

Whistleblower (neboli oznamovatel) může být zaměstnanec, bývalý zaměstnanec, člen výborů, dozorčích rad, nebo i osoba mimo organizaci, která má informace o nekalém jednání. Motivace pro whistleblowing může být různá: od ochrany veřejného zájmu, etiky až po osobní svědomí. Ve veřejné sféře lze whistleblowery chápat jako ochránce veřejného zájmu, kteří riskují svou kariéru či reputaci, aby upozornili na nepravosti a pomohli dosáhnout větší transparentnosti a odpovědnosti ve společnosti.

Mezi povinné subjekty, které musí zavést nástroje na whistleblowing, spadají především všichni zaměstnavatelé, kteří mají alespoň 50 zaměstnanců. Dále pak banky, pojišťovny, veřejné instituce nebo organizace v oblasti finančního trhu.

Povinnosti zaměstnavatele

Zákon o ochraně oznamovatelů ukládá zaměstnavatelům řadu povinností. Mezi ně patří:

  • povinnost zřídit interní oznamovací systém a zpřístupnit jej zaměstnancům,
  • informovat zaměstnance o právech a povinnostech spojených s whistleblowingem,
  • chránit oznamovatele před represáliemi,
  • a zajistit důvěrnost oznamování.

Zaměstnavatelé mají také povinnost podané oznámení vyhodnotit, provést případné vyšetřování a přijmout odpovídající opatření na základě výsledků vyšetřování. Pokud je prokázáno porušení zákona nebo jiných nepravostí, zaměstnavatelé jsou povinni přijmout opatření k jejich odstranění a zabránit, aby se opakovaly. Taktéž mají povinnost informovat oznamovatele o výsledku vyšetřování a přijatých opatřeních.

Pokud si nevíte rady s nastavením emailové adresy a zavedením tohoto opatření, neváhejte nás kontaktovat na adrese obchod@cs21nextnet.cz nebo na tel. čísle 800 232 232.

IT Ostrava